Na místo – skautskou základnu Seleška – jsme dorazili celkem bez problémů, i když jsme přes zpoždění vlaku čekali na autobus déle, než jsme původně plánovali. Cestu pěšky jsme pak zvládli dobře, zvlášť když byla lemovaná keříčky borůvek. Odpoledne jsme ve sbírání na přání pokračovali a také jsme si zahráli dvě hry v lese – lidský žebřík a kimovku po cestě a také jsme stavěli most z klacků. Večer byla na programu Poradní skála s ohněm, kde jsme si zvolili nové rádce družinek a zároveň jsme si vybírali, s kým bychom chtěli v družince být. Také jsme si zazpívali. Před spaním nám Baghýra vyprávěl o vlčatech, která skutečně v Česku žijí. Druhý den jsme zažili první plnohodnotný táborový den s opravdovými nástupy a vztyčováním vlajky, zpíváním hymny, zasekáváním sekery, službou v kuchyni a etapami táborové hry. Na prvním nástupu jsme taky byli rozděleni do družinek, ve kterých jsme etapy absolvovali. Stihli jsme jich hned několik, jednalo se o vlčácký výcvik – museli jsme si poradit s velkou kořistí a protáhnout se s ní lesem, skákali jsme po kamenech přes řeku, zkoušeli jsme svou paměť při složité lesní týmové hře se symboly a také při štafetě, ve které nám štafetový kolík nahrazovala paměť. Možná nejtěžší byla hra, kdy jsme museli návádět své oslepené vlčí bratry a sestry jen pomocí vytí a jiných vlčích zvuků. Největší zábavu jsme měli ze stopovačky, kdy jsme šli po „pachové stopě“ (vysypaná rýže) divoké zvěře (roverů) na jejímž konci jsme je museli také dohnat a ulovit. Roveři dopoledne dostavěli týpí a proto jsme si v něm večer zazpívali a užili si tepla a světla ohně. Na dobrou noc jsme si přečetli kousek z Knihy džunglí a pak už jsme zahlehli a spali jako špalky. Nevykolejilo nás ani vrtošivé počasí, protože občas trochu kapalo, my jsme to ale v lese v podstatě ani necítili. Třetí den jsme neměli úplně hezké počasí, ale přesto jsme byli na výborném výletě na Hvozdu (750 m.n.m.; cca. 10 km). Nebylo chladno, tak nám moc nevadily ani mokré boty. Po výletě jsme se naučili skautskou hymnu. Čtvrtý den jsme se opět vrátili naplno k vlčáckému výcviku a etapám táborovky, ráno jsme cvičili důvtip a i odpoledne bylo třeba lstivosti k překonání spícího strážce ve tmě hlídajícího soutěsku. Vyluštili jsme také šifru a ukradli lidem oheň. Večer jsme táborovou hru zakončili v týpí. Poslední den byl už jen o úklidu a cestě domů. Roveři se pak ještě pokračovali vandrem po Lužických horách.