Článek tohoto typu se vůbec nepíše lehko. Kde začít? Snad tím, že koncem léta nás zastihla zlá zpráva: zemřel Kim. Člověk, který pro první generaci porevolučních kbelských skautů znamenal mnoho: pro většinu z nás byl prvním skautským vedoucím. Byl to on, který nás provázel prvními krůčky po skautské stezce, to on byl vedoucím našich prvních táborů.
Vladimír Rubeš, skautským jménem Kim, byl rodák z Lomnice nad Popelkou. Skoro celý svůj pracovní život ale strávil ve Kbelích, kde se několika generacím žáků snažil vštípit do hlavy základy fyziky a matematiky. Již v dětství vstoupil do lomnického skautského oddílu – po boku svého staršího brášky Akély (který se dokonce v devadesátých letech na chvíli stal náčelníkem slovenských skautů). Úsloví „skautem jednou – skautem provždy“ naplňoval Kim beze zbytku. V šedesátém osmém roce ve Kbelích vedl skautský oddíl Albatros a po téměř dvacetileté odmlce koncem roku 1990 založil ve kbelích skautský oddíl, který se spolu s čakovickými a letňanskými oddíly stal základem skautského střediska Athabaska Praha. Na první tábor oddíl vyrazil v roce 1991 na Slovensko do Podsuché. Zpočátku Kim osobně vedl skoro všechny věkové skupiny dětí, od roku 1992 předal ostatním vedoucím skauty a skautky a nejdéle se věnoval vlčatům, a to až do roku 1995. Do stejného roku také vedl všechny kbelské junácké tábory (1992 v Potštejně, 1993 a 1994 v Lomnici nad Popelkou, 1995 ve Velkých Petrovicích „Na Šestce“). I poté, co přestal působit ve vedení, se snažil být s oddíly v kontaktu a alespoň navštívit každý tábor, který kbelští skauti pořádali. Na ten letošní, který jsme jakožto rodinný skautský oddíl Poljana pořádali, se nedostal. Možná se za námi chystal na ten další, kdo ví?
„Zapad´ den. Slunce svit vymizel z údolí, z temen hor. Odpočiň každý, kdo´s Boží tvor.“ To jsou slova mezinárodní skautské večerky, kterými bychom se rádi rozloučili. Kime, odešel jsi náhle – a budeš nám chybět!
Kbelští skauti