Náš dětský oddíl funguje od září loňského roku a navazuje na činnost 17. oddílu, který pod názvem Apewakan, později Tate Washte, působil ve Kbelích do roku 2011. Má šestnáct členů, kluků a holek od čtyř do osmi let. Naším cílem je umožnit dětem vyrůstat v nekonkurenčním prostředí, navázat přátelství, naučit je být ohleduplný, hrát fér, pomáhat a obecně získávat dobré návyky pro život ve společnosti. Dále pak zažít dobrodružství, zábavu, smysluplně trávit čas, učit se nové věci a získat si vřelý vztah k přírodě.
A co jsme s dětmi dělali? Tak nejprve jsme se poznávali – vymýšleli jsme si přezdívky, povídali o skautingu, proč se scházíme a co bude náplní naší činnosti. Děti dostaly skautské šátky tradiční žluté barvy doplněné o barevné puntíky. Na zářijových schůzkách jsme se s dětmi naučili základní pravidla bezpečného chování ve městě i na výpravách do přírody. A ani ne po měsíci „známosti“ jsme vyjeli na výpravu do Satalic. V říjnu jsme se i s rodiči setkali na společném táboráku. Děti se naučily liščí smyčku, a že jim uzlík šel a motání provázků je bavilo, naučily se také kouzelnický. Ten sice do skautské cestičky nepatří, ale děti ho samy navrhly zařadit do programu. Starší děti, které „uzel“ už uměly, jej učily vázat své kamarády, a to nám – vedoucím – připadalo ohromné.
Na zahradě, kterou máme od léta v užívání, jsme sbírali ořechy, uklízeli klestí a hráli spolu mnoho her.
Listopadovou výpravu jsme sloučili se spaním v klubovně a děti, které si na nocování mimo domov troufly, to zvládly perfektně. Maličko jsme ponocovali, ale kdo by chodil spát brzy, když je v partě, že? Nazítří jsme se vypravili na ctěnický zámek a i díky krásnému počasí jsme si k němu udělali velmi příjemnou procházku. Uvnitř zámku právě probíhala výstava o čokoládě a děti viděly, jak vypadá kakaovník, kakaový bob a také jak se z něho vlastně čokoláda vyrábí. Na schůzkách jsme se dotkli i zdravovědy a pověděli si o tom, co dělat, abychom tělu pomohli neonemocnět a jak se co nejrychleji uzdravit, když už se to stane. Děti také poznají stopy nejběžnějších volně žijících zvířat u nás.
V průběhu prosince jsme mimo jiné vyráběli betlém – ten jste mohli vidět i na výstavě betlémů v naší klubovně. Povídali jsme si o vánočním příběhu a uspořádali pro děti Bingo. A protože každá skupinka musí mít ke svému fungování nějaká ta pravidla, vyptaly jsme se jedno po druhém všech dětí, jaká by stanovily a pak jsme si slíbili, že je budeme dodržovat. Jsou to: „Chceme být spolu. Chceme se učit novým věcem. Pomáháme mladším a slabším. Nikdy se nepereme a nekřičíme na sebe. Poznáváme a chráníme přírodu. Pečujeme o svou klubovnu i vybavení.“
V novém roce jsme začali etapovou hru věnovanou lidským smyslům. Děti na každé schůzce formou her testují svůj zrak, sluch, čich, chuť i hmat.
V sobotu, 17. ledna, jsme pro děti a jejich rodiče uspořádali malý orientační výlet po Kbelích. Počasí nám nepřálo, a tak jsme od rána v klubovně hráli hry, zatímco se mraky protrhaly a my konečně mohli vyrazit na trasu. Děti dostaly zjednodušenou mapu části Kbel se zakreslenými místy, kde hledaly písmena. Z objevení všech písmenek a jejich zapsání do tajenky vzešel finální úkol – složit krátkou báseň na téma zima.
Máme radost z toho, že se z dětí stává jedna parta, ačkoliv jsou z organizačních důvodů rozděleny na dvě družinky. A že jsou spolu (a snad můžeme říct i s námi) rády.
Letos kromě příměstského tábora ve Kbelích, který pro nás bude hlavní událostí letošního roku, chystáme další akce. V květnu se společně s rodinným oddílem Poljana zúčastníme Květinového dne a v červnu uspořádáme mezioddílový štafetový běh lesoparkem, na který se můžete přijít podívat a fandit. V září pak Junák Kbely plánuje Den otevřených dveří ku příležitosti výročí pětadvaceti let porevolučního skautingu ve Kbelích.
Vedoucí benjamínků Zuzana Šornová a Jitka Viktorová