Po navrácení ježka v kleci přímo do rukou Široka se naše pozornost obrátila zpět ke Knize džunglí a příběhu Mauglího. Ze Širokových rukou dostala naše vlčata předně nové vlčácké stezky – knížečky Nováček vlčat, jejichž legenda se celá právě už týká základního vlčáckého symbolického rámce – Knihy džunglí. Je jakýmsi úvodem do Mauglího příběhu. Část našeho programu se podle ní řídila, dokonce jsme navštívili v kinech i nový film o Mauglím, který měl premiéru v dubnu.
Vyrazili jsme také na svou první dvoudenní výpravu – tedy s přespáním mimo domov. Nejelo nás tam tolik, bylo hodně nemocných a chyběli nám i roveři a druhý vedoucí, protože byli na školní akci, ale i tak jsme si to užili. Hráli jsme krátkou etapovou hru na téma Robinsona Crusoe, takže jsme si sami lovili zvěř na maso a sbírali plody v přírodě, vše jsme si také nakonec sami upekli a uvařili. Co nás potěšilo, bylo to, že se nikomu nijak výrazně nestýskalo a že jsme všichni bez problémů zvládli i náročnou cestu od nádraží k chatě a zpátky.
Náš další program po návratu se také orientoval na pobyt venku, jelikož nám to krásné jarní počasí vyloženě nabízelo. Mnoho schůzek jsme strávili v lesoparku za tratí, ale také jsme si hráli a učili se nové věci na naší skautské zahradě. Pozorovali jsme šneky, které jsme si dokonce označili, učili jsme se Apewakanskou házenou, tradiční kbelskou skautskou sportovní disciplínu, hráli jsme oblíbené Štronzo, zkusili jsme akční Pašeráky, ale i mnoho dalších terénních a poznávacích her. Na jedné schůzce jsme také měli možnost se seznámit s několika zástupci ptačí říše při kroužkování. Do prázdnin nás čeká už jen barvení táborových triček a závěrečná schůzka. Pak krátká přestávka a hurá na náš první vlčácký tábor, který nás čeká začátkem srpna.